Narjan-Mar (Nar'yan-Mar)
 |
 |
Město leží za Severním polárním kruhem na pravém břehu řeky Pečory, v místě, kde se řeka vlévá do Pečorského moře, při pobřeží Pečorského zálivu. Dle sčítání z roku 2010 zde žilo 21 296 obyvatel (v roce 2008 19 275, v roce 1989 20 182, v roce 1973 17 000).
Ve městě se nachází letiště. Nejbližší železnicí stanice se nachází 340 km ve vnitrozemí, ve městě Pečora.
Rozvoj oblasti začal ve 30. letech 20. století, kdy se zde podle první pětiletky SSSR začala rozvíjet průmyslová činnost na místních uhelných pánvích. Status města má Narjan-Mar od roku 1935. Oblast měla obrovské zásoby dřeva, dřevařský průmysl však v dnešní době zanikl. V dnešní době je hlavním zdrojem obchodu ropná společnost Lukoil.
Název města znamená v doslovném překladu z něnečtiny červené město.
Nedaleko města se nachází opuštěné město Pustozjorsk/Pustozersk (1499–1962).
* Archangelsk (Ruská federace)
* Hvězdné městečko (Ruská federace)
* Mariupol (Ukrajina) - přerušeno radou města Mariupol dne 29. června 2017
* Moskva (Ruská federace)
Mapa - Narjan-Mar (Nar'yan-Mar)
Mapa
Státní území - Rusko
 |
 |
| Ruská vlajka | |
Sousedy Ruska jsou (od severozápadu proti směru hodinových ručiček): Norsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Bělorusko, Ukrajina, Gruzie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Čína, Mongolsko, znovu Čína a Severní Korea. Prostřednictvím Kaliningradské oblasti, strategické západní exklávy, dále sousedí s Litvou a Polskem. Ruské Kurilské ostrovy se nacházejí na dohled od Japonska a k Rusku patřící poloostrov Čukotka není daleko od Aljašky (Spojené státy americké, USA). Území Ruska je rozděleno do 11 časových pásem a 85 samosprávných celků, z toho 22 republik.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| RUB | Ruský rubl (Russian ruble) | ₽ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| KV | Komi (Komi language) |
| RU | Ruština (Russian language) |
| TT | Tatarština (Tatar language) |
| CE | Čečenština (Chechen language) |
| CV | Čuvaština (Chuvash language) |